Trávník není kurník! Přestaňte ho bezhlavě prohazovat vápnem
Co vápnění půdy způsobí? Používá se, když má někdo kyselou půdu nebo bojuje s mechem.
Vápnění půdy sice primárně slouží ke snížení kyselosti, ale jeho dopady jdou mnohem dál. Pokud se to přežene nebo se použije nevhodný typ vápna, můžete si zadělat na víc problémů, než kolik vyřešíte. Není to jen o tom, že zvýšíte pH a mech zmizí. Zásah do půdy nikdy není černobílý.
Co se stane při vápnění trávníku? Přesně tohle
- Ovlivnění mikrobiálního života Prudká změna pH může ovlivnit a zahubit některé mikroorganismy, které pomáhají rozkládat organickou hmotu a zpřístupňovat živiny rostlinám. A bez nich nebude organická hmota správně rozkládána a dostupnost živin se rozhodí. Příliš zásadité prostředí taky nahrává jiným druhům mikrobů, což naruší rovnováhu. V opačném směru zrovna tak.
- Dopad na dostupnost živin Vápno může navíc vázat některé stopové prvky, hlavně železo, mangan a zinek. To může vést k jejich nedostatku a žloutnutí trávníku (chloróze).
- Vliv na strukturu půdy Vápnění může pomoci u těžkých jílovitých půd zlepšením jejich struktury, ale v písčitých půdách může způsobit rychlejší vyplavování živin, což trávník oslabí.
- Účinek na mechy a plevele I když vápnění omezuje růst mechu, některé druhy plevelů (např. jitrocel nebo pampelišky) se v zásaditějších podmínkách cítí dobře a mohou se naopak rozšířit.
Takže je vápnění špatné? Ne nutně. Ale pokud nemáte opravdu kyselou půdu (pH pod 5,5), je lepší se do něj nepouštět nebo být extrémně opatrný. Trávník potřebuje stabilní prostředí a příliš zásahu do půdní chemie mu spíš uškodí. Místo toho se soustřeďte na lepší drenáž, provzdušnění a správné hnojení. To mechu vadí víc než pH.
A co žížaly?
Žížaly jsou na změny pH dost citlivé. Když půdu převápníte, můžou se stáhnout do hlubších vrstev, kde je pro ně prostředí příznivější, nebo v nejhorším případě vymizet úplně. A to je průšvih, protože právě žížaly jsou klíčové pro zdravou půdu a trávník. Provzdušňují půdu. Jejich chodbičky zlepšují přístup vzduchu a vody ke kořenům. Podporují rozklad organické hmoty. Jejich trus (koprolity) je bohatý na živiny a obsahuje užitečné mikroorganismy, které podporují rozklad organických látek a tím úrodnost půdy.
Přehnané vápnění může jejich aktivitu zpomalit nebo je úplně vyhnat. Pokud máte dost žížal, znamená to, že půda je v dobré kondici a vápnění většinou není nutné. Pokud jich ubývá, může být na vině nejen vápno, ale i nadměrné hnojení, chemické postřiky nebo zhutnění půdy.
Technický kompost vs. lesní hrabanka
Je technický kompost kyselý nebo zásaditý?
Technický kompost (např. zpracovaný bioodpad z městských kompostáren) může mít pH různě podle vstupního materiálu a fáze rozkladu.
Čerstvý kompost bývá mírně kyselý (pH 5,5–6,5), protože během rozkladu organické hmoty vznikají organické kyseliny.
Dozrálý kompost je obvykle neutrální až mírně zásaditý (pH 6,5–8,0). Při dozrávání se organické kyseliny odbourávají a díky přítomnosti minerálních složek (např. vápníku z rostlinných zbytků) může pH stoupat.
Převápněný kompost (např. když do něj někdo přidá moc popela nebo vápna) může mít pH i přes 8, což už je pro trávník problematické, protože omezuje dostupnost některých živin.
Jestli chcete použít technický kompost na trávník, je dobré zjistit jeho pH. Kyselý kompost může pomoct na vápenitých půdách, zatímco zásaditý může pomoct tam, kde je půda příliš kyselá.
Jaký je rozdíl mezi takovým kompostem, kde se více méně vyskytují zahradní zbytky, listy, květiny, keře, zbytky stromů a piliny versus lesní hrabanka, kde jsou zase zbytky z jehličnatých stromů?
Hlavní rozdíl mezi zahradním kompostem (technickým kompostem) a lesní hrabankou je ve složení, pH, rychlosti rozkladu a přítomnosti mikroorganismů.
Zahradní kompost / technický kompost
- Složení směs listí, květin, keřů, dřeva, pilin, trávy, někdy i kuchyňských zbytků. Obsahuje hodně různorodých materiálů.
- pH obvykle neutrální až mírně zásaditý (6,5–8,0), protože se v něm často vyskytují rostlinné zbytky s vyšším obsahem vápníku.
- Rychlost rozkladu poměrně rychlá díky přístupu vzduchu a míchání.
- Mikrobiální život obsahuje širokou škálu bakterií, hub a žížal, které rozkládají organický materiál a obohacují půdu o živiny.
- Obsah živin vyšší obsah dusíku a dalších minerálů, takže je výživnější pro trávník.
Lesní hrabanka
- Složení hlavně opad z jehličnanů, trochu listí, mech, kůra, drobné větvičky a houby.
- pH většinou kyselé (4,0–5,5), hlavně pod jehličnany, protože jehličí obsahuje hodně tříslovin a kyselin.
- Rychlost rozkladu pomalejší, protože se materiál v lese nehází na hromadu a není pravidelně míchán.
- Mikrobiální život specifické houby (mykorhizní houby), méně bakterií než v zahradním kompostu.
- Obsah živin nižší než zahradní kompost, spíš pomalu uvolňuje organické látky a zlepšuje strukturu půdy než že by přímo hnojil.
Co je lepší pro trávník?
- Technický kompost ideální pro zlepšení půdy, dodá živiny a mikrobiální život. Pokud je moc zásaditý, může být problém na kyselých půdách.
- Lesní hrabanka vhodná spíš jako mulč do kyselomilných porostů (borůvky, vřesy), do trávníku by mohla být problém, protože zvyšuje kyselost a málo dodává živiny.
Když potřebujete zlepšit půdu pro trávník, zahradní kompost je jasná volba. Pokud chcete přidat organiku do lehké, písčité půdy, může se hodit i trochu lesní hrabanky, ale ne moc, aby nesnižovala pH.
A jak se tedy zbavit mechu ve stínu?
Při pohledu na hromadné vápnění trávníků a zahrad mě to fyzicky bolí. Většina lidí vápní trávník úplně zbytečně, protože mech není vždycky důsledek kyselé půdy. Mech ve stínu je spíš známka špatných podmínek pro růst trávy, jako je málo světla, špatná cirkulace vzduchu, nadměrná vlhkost a zhutněná půda.
Proč klasické metody často nefungují?
Vápnění
Mech může růst i v neutrální nebo zásadité půdě. Když bez rozmyslu přidáte vápno, můžeš tím akorát zhoršit dostupnost některých živin pro trávu a podpořit růst plevelů.
Agresivní vertikutace
Když to někdo proškrábne pětkrát na stejném místě, tak nejenže poškodí kořeny trávy, ale hlavně si zadělá na holá místa, která se rychleji zaplevelí.
MECHSTOP a podobné prostředky
Většinou obsahují síran železnatý (FeSO₄), který mech spálí. Problém je, že to řeší důsledek, ne příčinu, takže mech se vrátí, a to velmi rychle. Ale to už znáte, že?
Tak co dělat místo toho a jak ho zlikvidovat správně?
Pustit tam víc světla
Pokud je to pod stromy, pomůže prořezání větví. Kdo má souvislou stěnu z tújí, má co chtěl. Někdy pomůže zlepšit aspoň cirkulaci vzduchu. Stejně tak pokud je to u zdi nebo plotu.
Použít vzdušný substrát
Pokud je půda podmáčená, pomůžou drenážní kanálky nebo písek. Po odstranění mechu přidat písek nebo kompost, aby se zlepšila drenáž a tráva měla lepší podmínky.
Používat správnou travní směs
Do stínu nejsou ideální běžné směsi. Chce to lipnici hajní, kostřavy (červená, ovčí, různolistá), případně speciální směsi pro stinné plochy. Na místa, kde tráva stejně neroste, dejte něco jiného (půdopokryvné rostliny, kůru).
Přestat s vápněním naslepo
Když už, tak si změřit pH. Naprostá většina zahrad má půdu neutrální až zásaditou, takže vápno je k ničemu. To jen jejich majitelé někde četli, že mech = kyselá půda a že vápnění pomůže.
MECHSTOP funguje, mech zčerná a zahyne
Ale pokud nevyřešíte příčinu, vrátí se. Síran železnatý (železo ve formě síranu) tedy ano, ale s rozumem, prosím. Když už použít MECHSTOP a podobné přípravky, tak jedině s následným dosevem trávy a zlepšením podmínek, jinak se mech vrátí. A bez řešení příčiny se určitě vrátí.
Provzdušnění místo drsné vertikutace
Lehká vertikutace nebo aerifikace (dutiny) pomůže půdě dýchat a zlepší její propustnost, ale brutální rozškrábání povrchu víc škodí než pomáhá.
Vyvážené hnojení
Mech se drží tam, kde chybí živiny, protože tam má klid, to už jsme probrali. Trávník potřebuje dusík, fosfor a draslík a samozřejmě další látky v rovnováze s ohledem na období atd. Dejte mu je.
Mech je tedy jenom ukazatel špatných podmínek. Místo bezhlavého vápnění, chemie a masakru vertikutátorem je lepší řešit světlo, půdu, provzdušnění, drenáž, dobré hnojení a vhodný výběr trávy.
Mech není vždycky důsledek kyselé půdy. Čeho je to vlastně důsledek? Kde se tam vzal?
Mech není jen o kyselé půdě. To je jen taková zahrádkářská legenda. Ve skutečnosti je mech spíš signál, že tráva tam má špatné podmínky. Roste tam, kde trávník slábne a nemůže konkurovat. A proč se tam mech objeví?
Mezi hlavní důvody růstu mechu v trávníku tedy patří málo světla. Nejčastější problém je ve stínu pod stromy, u plotů, severních stran budov. Tráva ve stínu strádá, ale mech tam v pohodě přežije. Mech miluje vlhko, takže jde o přemokření. Pokud je půda špatně odvodněná, utužená nebo tzv. v misce, kde se drží voda, mech se tam zabydlí. Když je půda tvrdá, utlačená a zhutněná (třeba od častého sešlapávání nebo těžké techniky), kořeny trávy se nemůžou pořádně rozrůstat, ale mech si poradí. Také tam trávník trpí nedostatkem živin. Pokud půda nemá dost dusíku a jiných živin, tráva chřadne, zeslábne, a mezitím si mech dělá pohodlí.
Důvodem je určitě také špatně zvolená travní směs. Běžné směsi jsou často složené z lipnice luční a jí podobných trav, které ve stínu a na špatné půdě trpí. Správná směs do stínu (kostřavy, lipnice hajní) má větší šanci odolávat mechu. Někdy, ale ne vždy, bývá na vině nízké pH. Kyselá půda může podporovat mech, ale mech klidně roste i v neutrální nebo zásadité půdě, pokud má jiné výhody (vlhkost, stín, utužení). Příliš krátké sečení oslabí trávník a mech se snadno rozšíří. Ve stínu by tráva měla být spíš delší (5–7 cm). Berte to ale jako obecné pravidlo pro trávníky zasažené mechem. Profi udržované trávníky mají tyto potíže většinou vyřešené od svého založení a těmto problémům se předešlo.
Staré trávníky bez údržby jsou už taková klasika. Když se trávník dlouhodobě nehnojí, neprovzdušňuje a neřeší se problémy, mech ho pomalu začne nahrazovat. Pokaždé slyším, že na to lidé kašlou a jednou nebo dvakrát za rok to posypou chemií. Časem je to stejně dožene.
Odkud se tam mech vzal?
Mech je skoro všude. Jeho výtrusy poletují vzduchem, jsou v půdě i na povrchu. Jakmile mu vytvoříte ideální podmínky (vlhko, stín, slabý trávník), okamžitě se uchytí a rozroste.
Takže nejde o to „jak se ho zbavit“, ale jak zajistit, aby neměl důvod tam růst.
Ještě bych se rád zastavil u pH půdy.
Jak jsme si již vysvětlili, mech automaticky neznamená kyselou půdu a vápnění. V Čechách se prostě většinou kyselé půdy v zahradách nevyskytují. Pukud si chete být jistí, udělejte si test pH.
Měření pH půdy se dá provádět několika způsoby, od domácího testování až po profesionální metody. Tady je přehled různých možností:
Domácí testování (ocet a soda)
Jedna z možností je použít ocet (kyselý) a jedlou sodu (zásaditou) k testování. Ocet: Když přidáte trochu octa na vzorek půdy a začne šumět, znamená to, že půda je alkalická (má pH vyšší než 7). Jedlá soda: Naopak, pokud přidáte sodu na vzorek a dojde k reakci (napění se), znamená to, že půda je kyselá (pH nižší než 7).
Tento způsob vám dá jen hrubý odhad pH. Pokud ale potřebujete přesné hodnoty, je lepší přejít k dalším metodám.
Papírky pro bazény (nebo jiné testovací papírky)
Použití pH papírků, které se běžně používají pro měření pH v bazénech, je taky jednou z možností. Tyto papírky fungují na principu chemické reakce mezi pH a barvou papírku.
Papírek se ponoří do vzorku půdy smíchané s vodou (v poměru cca 1:1), a následně se porovná změna barvy s barevnou škálou, která je součástí balení.
Tohle je rychlý, levný a poměrně přesný způsob, pokud jde o domácí testování, ale může být méně přesný než některé pokročilejší metody.
Profesionální měření pH půdy v laboratoři
Nejspolehlivější a nejpřesnější metoda je poslat vzorek půdy do laboratoře. Tam provedou důkladné testování pH a také další analýzu půdy (živiny, organické látky apod.), což vám dá komplexní přehled o stavu vaší půdy.
K tomu je nutné vzít vzorek půdy na více místech (zhruba 10-15 cm pod povrchem) a smíchat je do jednoho vzorku, který pak pošlete do laboratoře.
Profesionální pH měřiče (pH metry)
Pokud chcete měřit pH rychle a pravidelně, existují speciální pH metry, které se zasunou přímo do půdy. Jsou to přenosné přístroje, které vám ukáží okamžitý výsledek. Tyto přístroje sice měří pH přímo v půdě, ale je důležité vědět, že vyžadují kalibraci, aby byly přesné. Také je potřeba pravidelně měnit elektrody, které mohou ztrácet svou účinnost.
Výhoda je v rychlosti a snadném použití, ale mohou být nákladnější než papírky. Pokud ale chcete měření pH dělat pravidelně, tak se to může vyplatit.
Měření pH pomocí vody a hlíny
Další metoda je, že půdu smícháte s vodou, aby vznikla kašovitá směs, a pak do toho vložíte elektrody pH metru nebo dokonce testovací papírek. Tento způsob je přijatelný, pokud používáte papírky nebo nějaký levnější přístroj, který nepotřebuje přímo měřit v suché půdě.
Pro přesné měření je nejlepší použít pH metr nebo poslat vzorek do laboratoře. Pokud jde o domácí metody, testovací papírky jsou pohodlné a dostatečně přesné pro většinu uživatelů. Ocet a soda jsou spíše pro hrubý odhad a nejsou ideální pro detailní analýzu.
Pokud máte zájem o dlouhodobější péči a detailní analýzu, doporučil bych investovat do digitálního pH metru nebo poslat vzorky půdy do laboratoře pro komplexní rozbor. Normální smrtelník to ale nevyužije a stačí mu řídit se rozumem a nenaskakovat na reklamy. Tak hurá do boje s mechem a kdyžtak se ozvěte. Rád vám s tím pomůžu v konkrétních podmínkách.
„Klaním se vašemu zájmu o trávník.“
Tomáš Mrázek
trávníkář z Chotěšova
Trávník není kurník! Přestaňte ho bezhlavě prohazovat vápnem
Zkopírovat odkaz do schránky
